Nesuď - neznáš celý příběh!

V malé indiánské osadě žil starý muž se svým synem. Lidé k němu chodili pro radu, byl uznáván za nejmoudřejšího stařešinu až do dne, kdy se spustil řetěz podivuhodných událostí. 

Onoho dne se muž vydal na lov se synem a vrátil se s nádherným hříbětem, které přišlo o matku. Hříbě vyrostlo v divukrásného hřebce. Všichni říkali: "Dědo, ty máš ale štěstí!" "Štěstí? Možná ano, možná ne. Neznáme celý příběh!" odpovídal stařík. "Co to říká, jak může pochybovat?" divili se ostatní. 
Náčelník kmene se dověděl o krásném hřebci a nabídl muži za něj deset svých nejlepších koní. Stařík však výměnu odmítl. "Blázen!" komentovali dědovo rozhodnutí ostatní. Jednoho dne hřebec zmizel. "Takové neštěstí!" lamentovali všichni. "Možná neštěstí, možná štěstí, neznáme celý příběh," odpověděl muž. "Pomátl se na rozumu," soudili ostatní a přestali jej považovat za mudrce. Za dva týdny se hřebec vrátil z hor a přivedl s sebou pět nádherných klisen. "Ten děda má ale štěstí!" volali sousedé. "Zda je to štěstí či ne, to ukáže život," odpověděl muž. "Radostí mu přeskočilo!" domnívali se druzí. 
Mudrcův syn začal klisny cvičit a jedna z nich jej shodila na zem tak, že si vážně zlomil nohu. Šaman prohlásil, že už nikdy nebude chodit jako dřív. To je hrozné, taková smůla!" litovali jej lidé. Ale děda zase mlel svou: "Smůla? Štěstí? Kdo ví." "Bolestí se zbláznil!" křičeli ostatní. 
Druhého dne vstoupil kmen do války a všichni zdraví muži museli odejít do boje. Mudrcův syn kvůli svému zranění nikam jít nemohl. Z bitvy se nevrátil nikdo. A tak všichni říkali: "Dědo, ty máš ale štěstí, my jsme přišli o muže a syny taková tragédie. Jen ty máš vše, ten kůň byl pro tebe opravdu požehnáním." Tragédie nebo požehnání? Neznáte stále konec příběhu." "Šílenec, co chce ještě slyšet, když naši muži jsou mrtví!" 
Zbytku kmene se zmocnila banda desperátů a zotročila je. Pracovali těžce, až živí záviděli mrtvým. "Měl jsi, dědo, pravdu. Kéž bychom zemřeli v boji s našimi muži a syny!" "Z hlediska přítomného okamžiku se to tak jeví, ale nesuďte. Stále neznáte smysl příběhu. Už za okamžik to může být jinak." Lidé se chtěli na starce vrhnout, ale zvenku se ozval válečný ryk. Objevili se jejich muži, které považovali za mrtvé a osvobodili je z otroctví. Dověděli se, že v boji nezemřeli, byli pouze zajati. Bylo to radostné shledání. 


Proto si zapamatujte: nic není náhoda, vše jste si připravili sami. 

Všechno se děje v pravou chvíli a na pravém místě.

Zdroj: http://www.ziva-strava.cz/

Dovolená v Egyptě

Malá ukázka z dovolené v Egyptě v 3/2014 :)

Adopce na dálku

Po několik let se setkávám s tím, že mnoho lidí má buď neutrální, potažmo v horším případě negativní postoj k adopci na dálku a nejen to, ale obecně k pomoci společnosti. Vymlouvají se na vládu a stát, ať druhým pomohou oni, jaká naivita… nebo spíš skutečně výmluva? Sobectví? I jako sobci ovšem mohou pomoci, ono jim to totiž něco přinese…

Než jsem adoptovala, čtyři roky jsem hledala informace, pročítala diskuze a mezitím dospívala k přesvědčení, že když mi ročně zmizí 4.900,-Kč, nezničí mě to, někoho jiného by však mohlo…

Adoptovala jsem na dálku chlapce z Indie přes Arcidiecézní charitu Praha, kterou vřele doporučuji. Od chlapce mi 2x ročně přichází dopis a upřímně, když najdu ve schránce obálku z Indie, vždy mám velkou radost.

Dopis obsahuje: ručně psaný text dítětem, strojový překlad, obrázek + jednou ročně aktuální fotografii a vysvědčení (na počátku samozřejmě obdržíte údaje o dítěti a jeho rodině)

Mimo jiné je uvedeno, co dítě dostalo od organizace.

Ráda bych, aby se tato i jiná forma pomoci rozšířila, pomůže to nejen jim, ale i vám! Jak? Máte možnost procvičit si angličtinu, dozvědět se o jiné kultuře,… jednoduše do sebe vnést něco nového.

Padají také řeči, že peníze stejně nejdou dětem, tak proč to dělám… jistě, peníze skutečně nejdou přímo dětem, jdou organizaci, která dítě „zafinancuje“, je to něco špatného? Alimenty také nejdou přímo dítěti.

Nabízí se další otázka. Proč adoptovat indické/africké/… dítě a ne české? Pro mě je odpověď jednoduchá… Dle mého názoru jsou české děti velmi dobře zaopatřené.

A hádejte, koho mám vystaveného v práci na stole v rámečku… J

Toto je téma, které aby bylo komplexní, není na jeden článek, je to na diskuzi.

4 typy podřízených při nástupu

          

            1)   Pan vrchní

Poznávací znamení: 

- Velmi často pobíhá po celé firmě

- Neustále telefonuje, časem si pořídí bezdrátové handsfree

- Velmi stojí o vyšší funkci a dává to všem okolo jasně najevo

- Vzteká se, když není po jeho

- Řve na všechny, včetně šéfa

- On nikdy nedělá chyby, proto je svádí na druhé

Výsledek: rozbouřený kolektiv a činnost žádná

      2)  Pan roztržitý

Poznávací znamení: 

- Obětavý – pro kohokoli cokoli

- Mnoho vypitých káv, plný popelník

- Chce dělat práci za vás, přitom nestíhá svou

- Cítí se důležitě

Výsledek:  dělá tisíc věcí najednou a žádnou pořádně

            3)  Pan čekající

Poznávací znamení: 

- Kouká

- Pokud se mu jasně neřekne, co a jak má dělat, bude pořád jenom koukat

Výsledek:  přemýšlíte za něj, ale svou práci udělá

4)  Pan líný

Poznávací znamení: 

- viz bod 3) pan čekající

Výsledek: při práci bude otrávený, neudělá ji správně a vy se můžete těšit na druhou šichtu oprav

 Má – li někdo lepší zkušenost, gratuluji :)

Opravdu vtipný test: Jste připraveni na rodičovství?

Test 1: Příprava

Část pro ženy: Příprava na těhotenství

1. Oblečte si župan (případně jiný volný oděv) a oblast břicha si vycpěte velkým pytlem fazolí.

2. Po devíti měsících z pytle odsypte pět procent fazolí, zbytek dál noste.

Část pro muže: Příprava na příchod dětí

1. Jděte do místní lékárny a vysypte obsah své peněženky na pult a požádejte lékárníka o seznam potřeb pro malé dítě.

2. Jděte do místního supermarketu a zařiďte, aby váš plat chodil přímo na účet jejich pobočky.

3. Jděte domů, vezměte si noviny a naposledy v živote si je v klidu přečtěte.

Test 2: Znalosti

Najděte pár, který už děti má, a zkritizujte jejich výchovné metody a postupy. Nezapomeňte jim vyčíst nedostatek trpělivosti a nulovou toleranci vůči ostatním, protože nechají své děti běhat a křičet na veřejných místech. Popište jim, jak by měli své děti vychovávat, jaké spací návyky a základy slušného stolování jim je třeba vštípit, kdy a jak je dobré je naučit chodit na nočník a podobně. Užijte si to. Je to totiž naposled ve vašem životě, kdy máte na vše nějakou odpověď.

Test 3: Noc

1. Choďte po obývacím pokoji sem a tam, a to od pěti odpoledne do deseti večer. Noste u toho v náručí vlhký batoh vážící 4 až 6 kg.

2. V deset večer batoh odložte a jděte si lehnout. Nařiďte si budík na půlnoc.

3. Vstaňte ale už v jedenáct, opět vezměte do náruče batoh a procházejte se s ním po obývacím pokoji do jedné ráno.

4. Nařiďte si budíka na tři ráno.

5. Protože nemůžete usnout, ve dvě ráno to vzdejte a uvařte si čaj či kávu.

6. Ve 2.45 jděte do postele.

7. Vstaňte ve tři ráno, když zazvoní budík.

8. Zpívejte ukolébavky ve tmě do čtyř do rána.

9. Nařiďte si budík na pět ráno a vstaňte, když zazvoní.

10. Udělejte snídani.

11. Takhle to dělejte pět let v kuse a vypadejte u toho šťastně.

DĚTSKÉ ZÁKONY

S dětmi je starost, ale také velká legrace. Obzvlášť, když se naučíte žít s pěti dětskými zákony, s nimiž nelze hnout.

Test 4: Oblékání malého dítěte

1. Kupte si živou chobotnici a síťovku.

2. Pokuste se chobotnici dát do tašky tak, aby každé její chapadlo mělo své „oko“. Máte na to pět minut!

Test 5: Auto

1. Zapomeňte na BMW, kupte si praktický pětidvéřový kombík.

2. Kupte si čokoládovou zmrzlinu a vložte ji do boční přihrádky u zadních sedadel. Nechte ji tam.

3. Vezměte minci a nacpěte ji do CD přehrávače.

4. Vezměte krabici sušenek, rozdrťte je a vysypte na zadní sedadla.

5. Z obou stran ojeďte auto zahradními hráběmi.

Test 6: Procházka

1. Čekejte.

2. Vyjděte před vchodové dveře.

3. Vraťte se do bytu.

4. Jděte opět před dveře.

5. Vraťte se do bytu.

6. Jděte zase před dveře.

7. Vyjděte na příjezdovou cestu u domu (nebo k výtahu, pokud bydlíte v bytovém domě).

8. Vraťte se do bytu.

9. Jděte opět na příjezdovou cestu či k výtahu.

10. Jděte velmi pomalou chůzí na roh vaší ulice tak, aby vám to zabralo pět minut.

11. Zastavte se, nepatrně se ohlédněte a položte si nejméně šest otázek týkajících se použité žvýkačky na chodníku, mrtvého hmyzu a pohozených odpadků.

12. Začněte křičet, že jste klidně nemuseli nikam chodit, a mohli jste zůstat stát před domem. Křičte, dokud se po vás nezačnou lidé ohlížet.

13. Vzdejte to, otočte se a jděte domů.

Test 7: Konverzace s malým dítětem

Zopakujte slovo od slova vše, co jste řekli za posledních pět minut.

Test 8: Nákup potravin

1. Jděte do místních potravin. Vezměte s sebou věc, která co nejvíce připomíná předškolní dítě, ideální je například živá koza. Jestli máte v plánu pořídit si víc než jedno dítě, vezměte s sebou adekvátní počet koz.

2. Nakupte vaše běžné potraviny na týden, ale tak, aniž byste ztratili kozu(y) z očí.

3. Zaplaťte za vše, co vaše koza(y) zničily či snědly.

Test 9: Krmení ročního dítěte

1. Vydlabejte meloun a z boku do něj udělejte malý otvor.

2. Zavěste meloun na strop a rozhoupejte ho.

3. Vezměte si misku s lupínky a mlékem a zatímco váš meloun předstírá, že je letadlo, snažte se je lžící do něj přemístit otvorem z boku.

4. Pokračujte tak dlouho, dokud se vám to alespoň s polovinou lupínků nepodaří.

5. Zbytek lupínků chrstněte na svůj notebook, ale předtím se ujistěte, že jich je dost na podlaze.

Test 10: Televize

1. Naučte se jména všech hrdinů z Teletubbies, Z Disneyho pohádek, želv Ninja a dalších dětských hitů.

2. Nekoukejte příštích pět let na nic jiného než na tyto pohádky.

Test 11: Nepořádek

1. Rozetřete čokoládový krém na sedačku a marmeládu na záclony.

2. Zahoďte mrtvou rybičku za televizi a nechte ji tam celé léto.

3. Zabořte své prsty do hlíny a pak se je snažte očistit o bílou stěnu. Vzniklé fleky se pokuste zamaskovat pastelkami.

4. Poházejte všechny krabičky, úložné boxy, zásuvky a odkládací schránky, co máte doma, na podlahu. Poté je náhodně rozmístěte po všech místnostech u vás doma a nechejte je tam.

Test 12: Dlouhé cesty s batolaty

1. Pořiďte si nahrávku, na které někdo opakovaně křičí „mamíí“. Je důležité, aby mezi každým zvoláním nebyla delší prodleva než čtyři vteřiny, a aby bylo pronášeno hlasitostí nadzvukového letadla.

2. Pouštějte si tuto nahrávku, pokaždé když někam pojedete autem, a to po dobu čtyř let.

Test 13: Konverzace s dospělými

1. Začněte si povídat s nějakým dospělým.

2. Poproste někoho, aby vás při tomto rozhovoru neustále tahal za sukni či za košili, a zároveň si u toho pouštějte nahrávku z testu 12.

Test 14: Příprava na práci

1. Vyberte si den, kdy máte v práci důležitou poradu či jednání, a oblečte si svůj nejlepší oblek či šaty, které nosíte do zaměstnání.

2. Smíchejte šálek smetany se sklenicí pomerančového džusu.

3. Půlku vzniklé směsi vylejte na svou krásnou hedvábnou sukni či na své oblekové kalhoty.

4. Druhou polovinu směsi nalejte na ručník a tímto ručníkem se pokuste vyčistit svou sukni či kalhoty.

5. Nepřevlékejte se, nemáte na to čas.

6. Jděte rovnou do práce.

zdroj:  prozeny.cz

Chvilka v kanceláři

On: "Ten Roman má ty papíry vždy v pořádku"

Ona: "Jojo, taky ho ráda dělám, je pokaždé rychle hotový"

???

Odstranění tetování aneb jak jsem bojovala s úletem z puberty II.

Pomalu, ale jistě se blíží jaro, léto a já už nejsem schopna se dál stydět za svou nepovedenou ozdobu v podobě tetováže.

Sháněla jsem na internetu různé informace o tom, jak to vlastně s odstraňováním tetování je a pro začátek jsem také vše podstatné sehnala. Už ale chybělo info o tom, jak to probíhá po laserovém zákroku. Abych nepředbíhala...

Místo, kde podstoupím tuto proceduru, jsem si vybrala namátkou na doporučení neznámé osoby z internetové diskuze. Jedná se o estetické studio na Praze 1. Termín se dohodl přesně dle mého přání a vůbec se mi líbila rychlá domluva.

V den D a hodinu H jsem dorazila do příjemného a čistého studia. Za chvilku se šlo na věc. Položila jsem se na lehátko a dostala takové brejličky, dál téměř nevím. Slečna povídala a já se snažila vnímat, což se mi moc nedařilo. Přes můj počáteční absolutní klid mi z toho nakonec bylo trošku nevolno :) Bylo mi řečeno, že přístroj třikrát pípne a poté to začne. Fuj :)) Štiplavá bolest. Ale myslím, že za to může spíš místo, na kterém byl laser použit - loket. Zákrok trval max. 3 minuty a byl pokoj. Místo bylo namazáno a zalepeno s tím, že jsem dostala instrukce, jak se o ,,ranku" starat. Tzn. 48 hodin nenamáčet, dvakrát denně mazat Hemagelem a krýt.

Doma, cca dvě hodiny po laserovém zákroku jsem nadílku rozlepila, místo bylo silně začervenalé a je dosud, i když už teď vidím rozdíl. Vznikají hematomy. Jsem téměř 40 hodin po. Jistě se ve studiu ještě objevím - zcela určitě.

Odstranění tetování aneb jak jsem bojovala s úletem z puberty

Začalo to v mých 16. Tehdy jsem se chtěla lišit vším možným a také jsem na to doplatila. A tak jsem si jednoho dne řekla, že je přece nemožné fungovat bez tetování, které mají všichni. Zavolala jsem do salonu a domluvila termín. Za týden se šlo na věc.

Už když jsem paní ,,tatérku" spatřila, měla jsem zdrhat. Nejen, že v salonu ani nepracovala, neměla na sobě jedinou tetováž, což už také o něčem vypovídá. Sama mi řekla, že si jen udělala kurz a teď prostě tetuje. Zeptala se mě, jestli mám s sebou motiv, na mou zápornou odpověď mi rozkázala, ať si tady sednu a nakreslím si to, poté obkreslím na okně. Pořád jsem nezdrhala.

Když byl motiv hotov, musel se na okně obkreslovat znovu, jelikož ,,tatérce" se to napodařilo obtisknout na mou ruku. Po druhé to bylo také katastrofální, ale doufala jsem, že je alespoň trochu schopná. Zmýlila jsem se.

Paní začala tetovat...

Nemá cenu se rozepisovat, i přes malý motiv to byla dlouhá, bolestivá tetováž.

Dopadlo to tak, že mi to paní ani ničím nepřekryla, řekla ať si to mažu sádlem, vytáhla ze mě peníze a já konečně zdrhla. Domů jsem přišla s brekem a když jsem svou novou ozdobu spatřila, začala jsem šetřit na odstranění - to se událo o několik let později, ale o tom až příště.

Poučení na konec: Děti, nedělejte kraviny.